Bílé Karpaty: Ščúrnica | Česká divočina
2 hodiny
Náročnost: Střední

Nad Valašskými Klobouky kousek od rekreačního střediska Královec je turistické červené značení. Vydáte-li se po červené na východ směrem na vrchol Ploštiny (739 m), hřebenovka vás dovede do lesa Ščúrnica. Ve spodní části tohoto území se nachází prameniště, kde je dnes vybudována studánka. Usuzuje se, že název „Ščúrnica“ pochází právě od studánky, kde se mohli vyskytovat mloci, jejichž místní lidové pojmenování bylo „ščúři“.

Alt

Kromě překrásného výhledu na Karpaty vás přivítá komplex přes sto let starých jedlobukových a jedlových lesů. Les se rozkládá na zmíněném úbočí vrchu Ploščiny, na hřebeni sousední Černé hory a v údolí Kolšov.

Jde o původní selské lesy, a protože se tu v minulosti hospodařilo tak, že se vyřezávaly pouze konkrétní stromy, les nebyl nikdy úplně smýcen. Navíc v posledních desetiletích se tu netěžilo vůbec. V roce 2003 dosáhla jedna z nejcennějších částí lesa svého věku a objevila se hrozba kácení.

Český svaz ochránců přírody Kosenka se les rozhodl zachránit, a proto ho v rámci kampaně „Místo pro přírodu“ začal vykupovat. Vznikla tak první nestátní rezervace v ČR, kde lze najít všechny stádia lesa – od malých semenáčků až po rozpadající se „mrtvé“ stromy. Některé jedle jsou staré až 120 let.

V současnosti má rozloha rezervace 30 ha, cílem je však získat až 100 ha. Při takové velikosti se může les vyvíjet, jak se mu zachce. Volnost lesa je to hlavní, jde totiž o bezzásahový kus přírody. Na mrtvé dřevo je vázána celá řada organismů. Ať už to jsou houby jako ohnivec šarlatový, brouci jako tesaříci nebo náš největší brouk roháč.

Les se tak postupně mění v horský prales. S přírodě blízkou druhovou a věkovou skladbou lesa souvisí též druhová pestrost. Hnízdí v něm vzácní ptáci jako strakapoud bělohřbetý, lejsek malý nebo holub doupňák. Součástí území jsou i drobné loučky, kde rostou na jaře dva druhy orchidejí – kruštík širolistý a vemeník dvoulistý. V podrostu pralesa roste kalina obecná či jilm, což není úplně typické.

Kraj na pomezí mezi Moravou a Slovenskem na první pohled pohladí duši. Soužití zdejších lidí s přírodou může sloužit jako jeden z příkladů dochované harmonie přírodního a kulturního dědictví, což dosvědčuje vyhlášení Bílých Karpat biosfrickou rezervací UNESCO.

 


Komentáře

Přidejte komentář

Přejete si dostávat nové výlety na email?
*Vyplňte prosím pole s hvězdičkou