Rys ostrovid je plachá, samotářsky žijící šelma. Ještě v 18. století obývala tato elegantní kočka většinu našich horských lesů. Postupně ji však lovci vyhubili. Až od poloviny 20. století se k nám rysi postupně vracejí. Především do Beskyd, Javorníků a jihozápadních Čech. Dnes u nás žije něco kolem sta rysů. Jedná se o velmi ohrožený druh. Největší hrozbu představují pytláci, frekventované silnice a hustá zástavba spojená s odlesňováním. Účinným prostředkem jeho ochrany jsou mimo jiné tzv. vlčí hlídky v Beskydech a rysí hlídky na Šumavě, do kterých se můžete zapojit i vy!
Rys ostrovid
- Kočka velká asi jako ovčácký pes váží okolo 20 kilogramů. S délkou těla až 120 cm je největší kočkovitou šelmou Evropy.
- Má krátké štětičky v trojúhelníkových uších, černý konec krátkého ocasu a skvrny na kožichu, podle kterých můžeme jednotlivé jedince odlišit. Podobně jako se člověk od člověka liší otisky prstů.
- Dožívá se 16–18 let.
- Samci vedou samotářský život. Ale v období během února až března opouštějí své obvyklé trasy a vydávají se hledat partnera. Samice rodí po deseti týdnech 1–4 mláďata, zpravidla v houštinách, skalních dutinách či pod vývratem. Ta s ní zůstávají až do další říje.
- Rys je skvělý lovec, má dobře vyvinutý sluch a zrak. Myš dokáže zaměřit z 65 metrů!
Divočina potřebuje rysa
- Jeden rys obývá teritorium o rozloze až 400 kilometrů čtverečních. Takový prostor nachází především v horských lesích nejen národních parků. Zde ho také méně ohrožují pytláci.
- Má rád klid, potřebuje úkryty pro svá koťata a dobré rozhledy v podobě skalních říms či vyvrácených stromů pro lov zvěře. I přesto dokáže žít mimo divočinu.
- Rys je důležitou součástí potravního řetězce, který udržuje v přírodě rovnováhu. Díky tomu, že loví převážně srnčí zvěř, ale také laně nebo muflony, ochraňuje divočinu a napomáhá jejímu rozšíření. Tzv. vysoká zvěř totiž okusuje mladé stromky a brání přirozené obnově lesa. Tím velmi pomáhá divočině.
Komentáře
Přidejte komentář